Olovo a zbraně: veřejný nepřítel EU

Olovo a zbraně: veřejný nepřítel EU?!
Jako myslivec a také příležitostný sportovní střelec vlastním nejen lovecké, ale i krátké střelné zbraně. Minulé číslo 4/2014 mě ihned zaujalo obálkou s pistolemi Kahr, neb sám jednu takovou roztomilou subkompaktní devítku vlastním. Další překvapení na mě však čekalo uvnitř časopisu, kde jsem narazil na zajímavý článek Mgr. Pavla Černého ohledně hrozícího zpřísnění držení zbraní ze strany EU. Bohužel tato hrozba, která by nám, legálním držitelům zbraní, značně zkomplikovala život, není jediná. Hrozí také plošný zákaz olověného střeliva.

Podplukovník P. Černý mi mluví z duše a nikoliv náhodou jsme se ocitli doslova na jedné lodi – tedy na stánku Českomoravské myslivecké jednoty na nedávném mysliveckém veletrhu Silva Regina v Brně: on jako organizátor „Petice proti regulaci zbraní a sebeobranných prostředků ze strany EU“ a já jako kandidát do Evropského parlamentu hájící zájmy myslivců, střelců a rybářů. A protože podporuji právo na držení zbraně při splnění přiměřených podmínek, petici jsem s radostí ihned podepsal.
Do několika let hrozí nesmyslné zpřísnění držení zbraní a zákaz veškerého olověného střeliva!
Zpřísňování držení zbraní na základě mediální poptávky je dlouhodobým tématem v EU. Média každou chvíli propírají počet násilných trestných činů způsobených střelnými zbraněmi, přestože většina vražd se děje běžnými kuchyňskými noži, sekáčky a sekerkami, co jsou po ruce. Když už je použita střelná zbraň, tak se v naprosté většině jedná o nelegální zbraň. Jenže my střelci, jako legální držitelé zbraní, na vlnu populismu doplatíme taky. Přitom statistiky ukazují, že např. Švýcarsko, které je v držení zbraní benevolentní, nemá větší kriminalitu se zbraněmi než přísné Německo nebo Velká Británie. Bývá totiž uváděno, že počet trestných činů souvisí spíše s kvalitou psychiatrické péče v dané zemi, než s přísností držení legálních střelných zbraní.
Olovo je dalším dlouhodobým veřejným nepřítelem v EU. Bylo již zakázáno v benzínu, v pájkách pro elektroprůmysl a zatím zůstává v akumulátorech, střelivu a rybářských olůvkách. Ale jak dlouho? V hlavě bruselského úředního šimla se rodí legislativní nápady na úplný plošný zákaz olověného střeliva a navíc je to korunované úvahami o značení každé jednotlivé střely! Ačkoliv olovo není z hlediska vlivu na životní prostředí optimální prvek, dosud za něj nikdo nenašel adekvátní náhradu. Ze zákazu olověného střeliva nejspíše budou existovat nějaké výjimky pro necivilní použití (vojenský průmysl), obdobně jako tomu je v případě olovnatých pájek pro vojenskou a kosmickou elektroniku (vím, o čem mluvím, protože jsem kdysi takovou „olovnatou“ elektroniku vyvíjel pro Mezinárodní orbitální stanici ISS). To je však slabou útěchou. Nás, civilní střelce, čeká výrazné zdražení střeliva a až nám dojdou zásoby na přebíjení, tak střelivo pod 5 Kč bude jen nostalgickou vzpomínkou na historii.
A jaké máme odborné argumenty proti zákazu olova v dohledné době?
•    Pro krátké zbraně (zejména pistole) a dlouhé zbraně – kulovnice jsou sice vyvinuty bezolovnaté střely, avšak jsou ze slitin s obsahem mědi 60 až 90 %. A jak známo, ani měď není vhodná do přírodního prostředí a konstrukce z jiných materiálů zatím není reálná.
•    Zatížení přírodního prostředí střelami z loveckých kulovnic je vzhledem k rozlohám honiteb natolik nepodstatné, že zákaz tohoto olověného střeliva naprosto postrádá smysluplnost a je spíše charakteru šikanování a odrazování. Při sportovní střelbě na většině střelnic (kromě brokových) lze technicky zajistit lapání jakýchkoliv střel do lapacího zařízení a není třeba proto měnit materiál střel.
•    Střely kulovnic jsou opatřeny buď pláštěm ocelovým, tombakem plátovaným nebo pláštěm tombakovým. Koroze v přírodním prostředí nastává velmi pomalu, řádově v desítkách až stovkách let. Proto se zplodiny rozpadu olova dostávají do prostředí zcela minimálně.
•    Nařízení používání neolověných broků mimo mokřady (v polích či lesích) by při dnešních počtech brokových výstřelů (při dnešním nízkém stavu drobné zvěře) mělo opravdu minimální význam. Jejich používání má snad smysl u vodního ptactva na shromaždištích během tahu, kdy na relativně malé ploše jsou vystřílena velká kvanta brokových nábojů (USA, mořské pobřeží v Dánsku apod.).
•    U sportovní střelby se jedná o střílení velkého množství nábojů. Zde vzniká otázka životnosti hlavní, kterou by bylo nutno teprve ověřit. Také je zde vyšší nárok na balistické vlastnosti střely, zejména přesnost.
•    Kompaktní střely mají vyšší tendenci k odrazům, než střely s olověným jádrem, a hrozí tedy zvýšení počtu úrazů osob.
•    Dosud vůbec nebyly vyvinuty kompaktní neolověné střely pro malorážku, což je velmi důležitá zbraň jak pro sportovce, tak i pro myslivce.
•    Povinnost užít neolověné broky by s sebou neslo všechny problémy známé z lovu na mokřadech – nižší dostřel zbraně a vyšší podíl postřelené zvěře.
•    U všech nábojů lze očekávat výrazné zdražení oproti střelivu obsahujícímu olovo.
Boj proti „větrným mlýnům“
Kamarádi myslivci a střelci mě znají jako člověka, který se výrazně zasloužil o to, že se Myslivost dostala na seznam národního kulturního dědictví ČR a Sokolnictví dokonce na seznam UNESCO. Proto mě žertem chlácholí: „Ty to máš dobrý, když nám seberou zbraně a střelivo, tak tobě zůstane aspoň dravý pták.“ Pravda, jako sokolník mám „ve výzbroji“ i biologickou zbraň – americkou jednorannou ekologickou dravou řízenou střelu značky harris hawk (káně harrisovo) s účinným dosahem až 1km. Paradoxem však je, že právě v těchto dnech Europarlament projednává zákaz nepůvodních druhů rostlin a živočichů, který časem povede i k tomu, že mně úředníci moje "neevropské" káně zakáží, odeberou a možná i utratí.
Jako dlouholetý aktivní myslivec jsem si již před lety uvědomil, že nelze stále dokola bojovat proti „větrným mlýnům“ jen prázdnýma rukama. Ačkoliv mám slušné zaměstnání v zahraniční belgicko-americké firmě, už se nechci jen dál dívat na chování bruselských „vševědoucích“ nikým nevolených úředníků a nechci, abychom kolektivní střelecké akce znali jen z vyprávění starších a chodili se dívat do muzea, jak vypadá ČZ 75, či jak vůbec vypadala kulovnice nebo revolver. Abych mohl hájit naše oprávněné zájmy, rozhodl jsem se kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu konaných ve dnech 23. až 24. května 2014. Osud mi přiřknul symbolickou devítku: devítka je moje oblíbená ráže a kandiduji na 9. místě na kandidátce TOP 09. Věřím, že mě dostatečná část střelecké a myslivecké veřejnosti podpoří v mém úsilí, a že zájem českých a moravských střelců i myslivců mít svého zástupce v nově zvoleném Evropském parlamentu převáží nad politickými preferencemi. Více najdete na www.straka.eu/strelectvi.
 
Ing. Bohumil Straka, Ph.D., myslivec, střelec, kandidát pro volby do Europarlamentu 23.-24. 5. 2014


Autor: redakce, Ing. Bohumil Straka
Publikováno: 16.4.2014 10:32:47
Kategorie: Novinky
Zobrazeno: 539x