Střelecká soutěž O pohár Moravské brigády

V minulých letech se 7. mechanizovaná brigáda podílela na několika ročních světového šampionátu, na který se sjížděli odstřelovači nejen z České republiky. Tento šampionát si postupem času vybudoval svoji prestiž a pozvánku tak pravidelně přijímali střelci ze zahraničních armád a dalších ozbrojených složek Spojených států amerických, Rakouska, Finska, Velké Británie nebo Belgie. V letošním roce se ale představitelé mechanizované brigády rozhodli pro změnu. Klání odstřelovačů je přeci jen určeno malé a poměrně uzavřené skupině elitních střelců, kteří navíc ve struktuře jednotek mechanizované brigády těžkého typu běžně nepůsobí. Ve spolupráci s dlouholetým partnerem, přerovskou společností Meopta – optika, proto zorganizovali úvodní ročník zcela jinak pojaté střelecké soutěže, kterou nazvali O pohár Moravské brigády.

Soutěži samotné předcházelo několik koordinačních porad s představiteli Meopty a měsíce příprav, vše pod pečlivým dohledem praporčíka Františka Gála z oddělení bojové přípravy velitelství brigády. Využilo se přitom zkušeností, kontaktů a zázemí ze zmíněných odstřelovačských šampionátů. Soutěž se proto opět konala v prostorech vojenské zkušební střelnice Bzenec a vojenského újezdu Libavá. V Bzenci vzniklo malé stanové městečko, poskytující zázemí účastníkům i desítkám vojáků, zabezpečující hladký chod soutěže. Od kuchařů po rozhodčí a jejich pomocníky až po sčitatele. 

Pilotní projekt soutěže O pohár Moravské brigády se uskutečnil ve dnech 13. až 16. května 2019. Hlavním cílem této soutěže dvojic bylo představit soutěžícím napříč různými bezpečnostními složkami našeho i zahraničních států práci a výzbroj příslušníků mechanizované pěchoty brigády těžkého typu. Celkem se do klání zapojilo 30 dvojic z útvarů Armády České republiky, Vězeňské služby České republiky, a také dvě dvojice polské a dvě dvojice rakouské armády. 
V den zahájení soutěže obdržel každý soutěžící standardní krátkou a dlouhou zbraň příslušníka 7. mechanizované brigády, tedy útočnou pušku CZ 805 BREN a také pistoli CZ SP-01 Phantom. Tyto zbraně mu byly přiděleny po celou dobu soutěže a absolvoval s nimi většinu střeleckých disciplín. V průběhu soutěže se jim ale do rukou dostaly prakticky všechny zbraně mechanizované brigády včetně lafetovaných kulometů nebo pušek pro přesnou střelbu. V průběhu následujících tří střeleckých dní si museli poradit s necelou třicítkou pestrých střeleckých úkolů. Některé měli svůj časový limit, byly absolvovány se zátěží, po fyzickém výkonu nebo v noci. 
Soutěž byla organizačně velmi náročná, soutěžilo se totiž souběžně na několika střelnicích ve dvou vzdálených vojenských prostorech. Část zúčastněných dvojic tak plnila střelecké úkoly v Bzenci, zatímco další dvojice se ve stejnou dobu pohybovaly v desítky kilometrů vzdáleném vojenském újezdu Libavá. Aby toho nebylo málo, v každém z těchto dvou střeleckých areálů bylo rozmístěno hned několik střeleckých stanovišť, mezi kterými soutěžící týmy postupně rotovaly.
Na každou střeleckou situaci dohlíželo hned několik rozhodčích, kteří vše pečlivě zaznamenávali. Měli zároveň za povinnost zabránit jakékoliv situaci, která by byla v rozporu s bezpečnostními pravidly či pravidly soutěže. Na každém střeleckém stanovišti také soutěžící nejprve podrobně seznámili střelce s detaily dané střelecké situace, vysvětlili způsob plnění úkolu i jeho hodnocení.
Jak již bylo zmíněno, pestrost střeleckých disciplín byla velká. Vycházely především ze situací, s nimiž se v rámci výcviku nebo nasazení v zahraničních operacích setkávají právě příslušníci těžké mechanizované brigády. Do některých úloh tak byla zakomponována bojová vozidla pěchoty či kolová terénní vozidla, jež při své činnosti příslušníci 7. mechanizované brigády běžně využívají. V jedné disciplíně například jeden z dvojice musel po doběhnutí na určené místo a zahájení střelby přivolat podporu bojového vozidla pěchoty, za jehož lafetovaným kulometem stál týmový kolega. Po příjezdu a zaujetí palebného postu z něj vedl palbu na určené cíle. 
V jiném případě byla simulována porucha lehkého terénního vozidla. Soutěžící museli vystoupit, vůz dotlačit do určeného prostoru, splnit několik střeleckých úloh v různých pozicích, získat kanystry s pohonnými hmotami a ty dopravit k vozidlu. Na jiné střelnici je zase čekal úkol spojený s vozidlem Tatra 810. V rámci této disciplíny jeden z dvojice prováděl srdeční masáž na figuríně, umístěné na korbě vozidla. Jeho týmový kolega se mezitím snažil z poklopu kabiny zasáhnout puškou pro přesnou střelbu velmi vzdálený terč. Po vystřílení zásobníku se ve svých úlohách prostřídali. Zasáhnout terč nebylo jednoduché nejen kvůli jeho vzdálenosti, ale i díky tomu, že masírující střelec svým pohybem celé vozidlo rozhoupával. 
Některé disciplíny se sice jevily více statické, ale vždy tam byla nějaká maličkost, která je stěžovala. Nejen časový limit, ale třeba i použití plynové masky, hledání nábojů v krabici s prázdnými nábojnicemi či várnice plná vody na zádech. V průběhu soutěže toho navíc týmy taktéž moc nenaspaly. Jednak kvůli přesunům a také kvůli tomu, že část disciplín probíhala po setmění. Počasí letošního května navíc zdařile předstíralo říjen až listopad, hodně často pršelo a o nějakém tepelném komfortu se většinu času soutěže vůbec nedalo mluvit. Ale i to je úděl mechanizované pěchoty. 
Poslední střelecký den, ve čtvrtek 16. května, zůstaly všechny týmy na střelnici v Bzenci, aby dopoledne absolvovaly poslední střelecké disciplíny. Po vyčištění zbraní a sečtení všech výsledků mohly být na slavnostním nástupu vyhlášeny nejlepší týmy, ale i tři nejlepší jednotlivci. Jednalo se sice o soutěž dvojic, ale potěší, když víte, že jako jednotlivci se vám také dařilo. Každopádně první místo v hlavní kategorii získali četař Jaroslav Fišer a četař Jan Klimeš ze 42. mechanizovaného praporu Tábor. Na druhém se umístili svobodník Dominik Kubík a rotný Josef Kotnauer ze 13. dělostřeleckého pluku. Třetí místo připadlo opět příslušníkům 42. mechanizovaného praporu Tábor, tentokrát nadrotmistru Vratislavu Hejnovi a nadporučíkovi Danieli Píšovi. 
Lze jen doufat, že se pilotní projekt této střelecké soutěže líbil, jeho další ročníky se ujmou a doplní tak sestavu již zavedených střeleckých soutěží a memoriálů.
kpt. Mgr. Ladislav Kabát

Soutěži samotné předcházelo několik koordinačních porad s představiteli Meopty a měsíce příprav, vše pod pečlivým dohledem praporčíka Františka Gála z oddělení bojové přípravy velitelství brigády. Využilo se přitom zkušeností, kontaktů a zázemí ze zmíněných odstřelovačských šampionátů. Soutěž se proto opět konala v prostorech vojenské zkušební střelnice Bzenec a vojenského újezdu Libavá. V Bzenci vzniklo malé stanové městečko, poskytující zázemí účastníkům i desítkám vojáků, zabezpečující hladký chod soutěže. Od kuchařů po rozhodčí a jejich pomocníky až po sčitatele. 

Pilotní projekt soutěže O pohár Moravské brigády se uskutečnil ve dnech 13. až 16. května 2019. Hlavním cílem této soutěže dvojic bylo představit soutěžícím napříč různými bezpečnostními složkami našeho i zahraničních států práci a výzbroj příslušníků mechanizované pěchoty brigády těžkého typu. Celkem se do klání zapojilo 30 dvojic z útvarů Armády České republiky, Vězeňské služby České republiky, a také dvě dvojice polské a dvě dvojice rakouské armády. 

V den zahájení soutěže obdržel každý soutěžící standardní krátkou a dlouhou zbraň příslušníka 7. mechanizované brigády, tedy útočnou pušku CZ 805 BREN a také pistoli CZ SP-01 Phantom. Tyto zbraně mu byly přiděleny po celou dobu soutěže a absolvoval s nimi většinu střeleckých disciplín. V průběhu soutěže se jim ale do rukou dostaly prakticky všechny zbraně mechanizované brigády včetně lafetovaných kulometů nebo pušek pro přesnou střelbu. V průběhu následujících tří střeleckých dní si museli poradit s necelou třicítkou pestrých střeleckých úkolů. Některé měli svůj časový limit, byly absolvovány se zátěží, po fyzickém výkonu nebo v noci. 

Soutěž byla organizačně velmi náročná, soutěžilo se totiž souběžně na několika střelnicích ve dvou vzdálených vojenských prostorech. Část zúčastněných dvojic tak plnila střelecké úkoly v Bzenci, zatímco další dvojice se ve stejnou dobu pohybovaly v desítky kilometrů vzdáleném vojenském újezdu Libavá. Aby toho nebylo málo, v každém z těchto dvou střeleckých areálů bylo rozmístěno hned několik střeleckých stanovišť, mezi kterými soutěžící týmy postupně rotovaly.

Na každou střeleckou situaci dohlíželo hned několik rozhodčích, kteří vše pečlivě zaznamenávali. Měli zároveň za povinnost zabránit jakékoliv situaci, která by byla v rozporu s bezpečnostními pravidly či pravidly soutěže. Na každém střeleckém stanovišti také soutěžící nejprve podrobně seznámili střelce s detaily dané střelecké situace, vysvětlili způsob plnění úkolu i jeho hodnocení.

Jak již bylo zmíněno, pestrost střeleckých disciplín byla velká. Vycházely především ze situací, s nimiž se v rámci výcviku nebo nasazení v zahraničních operacích setkávají právě příslušníci těžké mechanizované brigády. Do některých úloh tak byla zakomponována bojová vozidla pěchoty či kolová terénní vozidla, jež při své činnosti příslušníci 7. mechanizované brigády běžně využívají. V jedné disciplíně například jeden z dvojice musel po doběhnutí na určené místo a zahájení střelby přivolat podporu bojového vozidla pěchoty, za jehož lafetovaným kulometem stál týmový kolega. Po příjezdu a zaujetí palebného postu z něj vedl palbu na určené cíle. 

V jiném případě byla simulována porucha lehkého terénního vozidla. Soutěžící museli vystoupit, vůz dotlačit do určeného prostoru, splnit několik střeleckých úloh v různých pozicích, získat kanystry s pohonnými hmotami a ty dopravit k vozidlu. Na jiné střelnici je zase čekal úkol spojený s vozidlem Tatra 810. V rámci této disciplíny jeden z dvojice prováděl srdeční masáž na figuríně, umístěné na korbě vozidla. Jeho týmový kolega se mezitím snažil z poklopu kabiny zasáhnout puškou pro přesnou střelbu velmi vzdálený terč. Po vystřílení zásobníku se ve svých úlohách prostřídali. Zasáhnout terč nebylo jednoduché nejen kvůli jeho vzdálenosti, ale i díky tomu, že masírující střelec svým pohybem celé vozidlo rozhoupával. 

Některé disciplíny se sice jevily více statické, ale vždy tam byla nějaká maličkost, která je stěžovala. Nejen časový limit, ale třeba i použití plynové masky, hledání nábojů v krabici s prázdnými nábojnicemi či várnice plná vody na zádech. V průběhu soutěže toho navíc týmy taktéž moc nenaspaly. Jednak kvůli přesunům a také kvůli tomu, že část disciplín probíhala po setmění. Počasí letošního května navíc zdařile předstíralo říjen až listopad, hodně často pršelo a o nějakém tepelném komfortu se většinu času soutěže vůbec nedalo mluvit. Ale i to je úděl mechanizované pěchoty. 

Poslední střelecký den, ve čtvrtek 16. května, zůstaly všechny týmy na střelnici v Bzenci, aby dopoledne absolvovaly poslední střelecké disciplíny. Po vyčištění zbraní a sečtení všech výsledků mohly být na slavnostním nástupu vyhlášeny nejlepší týmy, ale i tři nejlepší jednotlivci. Jednalo se sice o soutěž dvojic, ale potěší, když víte, že jako jednotlivci se vám také dařilo. Každopádně první místo v hlavní kategorii získali četař Jaroslav Fišer a četař Jan Klimeš ze 42. mechanizovaného praporu Tábor. Na druhém se umístili svobodník Dominik Kubík a rotný Josef Kotnauer ze 13. dělostřeleckého pluku. Třetí místo připadlo opět příslušníkům 42. mechanizovaného praporu Tábor, tentokrát nadrotmistru Vratislavu Hejnovi a nadporučíkovi Danieli Píšovi. 

Lze jen doufat, že se pilotní projekt této střelecké soutěže líbil, jeho další ročníky se ujmou a doplní tak sestavu již zavedených střeleckých soutěží a memoriálů.

kpt. Mgr. Ladislav Kabát

 

Autor: redakce
Publikováno: 9.8.2019 17:36:14
Kategorie: Právě vyšlo
Zobrazeno: 316x