Vzpomínky na bitvu u Slavkova

Koncem letošního listopadu a počátkem prosince probíhaly v Brně a okolí tradiční akce věnované 214. výročí střetu, kterému dal vítězný Napoleon pojmenování bitva u Slavkova. Vyvrcholení akcí představovaly jako vždy ukázky bojů v sobotu 30. listopadu, v neděli 1. prosince pak menší bitva v Sokolnicích a konečně pietní akt u Mohyly míru, která se již více než 100 let vypíná na Prateckém návrší a vévodí celému bojišti.

V rámci projektu Austerlitz pořádala Středoevropská napoleonská společnost ve spolupráci s dalšími institucemi a několika obcemi na území bojiště tradiční „defilírku“ na poli nedaleko obce Tvarožná. Zde, nedaleko kopce Santon, před více než dvěma sty lety probíhaly prudké boje mezi francouzskými a ruskými vojsky, a přibližně na počátku 80. let minulého století zde nadšenci z našich zemí, Rakouska, Belgie či východního Německa, v replikách dobových uniforem začali – pro radost a potěchu svých duší i stále přibývajících diváků – předvádět bojové ukázky. Začátky byly skromné, nicméně v té letošní bitvě účinkovalo kolem 1000 uniformovaných nadšenců z ČR, Slovenska, Maďarska, Ruska, Rakouska, Francie, Polska a dalších zemí, spolu s 60 koňmi a 15 děly. Ke cti organizátorů patří, že si zřejmě vzali ponaučení z minulých let a přesunuli dění hodinu a půl trvající bitevní ukázky blíž k divákům, kteří se zatajeným dechem sledovali, jak za ohlušující puškové i dělové palby ve vzorném pořádku pochodují a manévrují zúčastněné jednotky. V několika předchozích letech se scénář akce vždy odvíjel poměrně daleko od zraků většiny návštěvníků (snad s výjimkou těch na VIP tribuně), až na horizontu „bitevního pole“. I tato skutečnost zřejmě ovlivnila nápadně slabou diváckou účast v tomto roce.
Nutno poznamenat, že mnozí diváci s větší chutí navštívili město Slavkov, kde zhruba ve stejnou dobu probíhal jarmark, ale hlavně ukázky vojenského života a bojů v parku nádherného zámku rodu Kouniců. Zdejší aktivity měl na starost již tradičně spolek Acaballado. Již v pátek (29. 11.) město i zámecké prostory oživil slavnostní příjezd ruského cara Alexandra I., a následující den se konaly hned dvě bitvy – odpolední a večerní. Zejména ta poslední má ohromné kouzlo, když potemnělé bojiště ozařují výstřely z děl a mušket a plameny šlehající z dřevěných chaloupek, vybudovaných pro tento účel.
V režii spolku Acaballado probíhala – již sedmý rok – také bojová ukázka v Sokolnicích, v neděli 1. prosince. Tato moravská víska se 2. prosince 1805 stala svědkem zuřivých bojů jižních křídel francouzské a spojenecké armády, do nichž kolem poledne zasáhly jednotky sboru věhlasného Napoleonova vojevůdce maršála Davouta, a přispěly tak k císařovu vítězství. Takřka celá vesnice včetně zámku a barokní sýpky (dnes zařazena mezi památkové objekty Unesco) tehdy lehla popelem, a ve zdi zámecké bažantnice jsou dodnes vyznačeny pozice francouzských děl. Atmosféru bojů předvedlo v zámeckém parku asi 200 nadšenců, nejen v uniformách armád tří císařů (Francie, Rakouska a Ruska), ale i Bavorska, které patřilo k Napoleonovým spojencům. Do bojů se zapojilo rovněž 30 jezdců a 5 kanonů. Divácký zážitek byl tradičně umocněn audiopříběhy rakouského dělostřelce Jana Prokeše a francouzského pěšáka Pjéra Barbijé (psáno foneticky). Tyto audiopříběhy jsou součástí projektu Moravské elegie, jehož cílem je vrátit diváka – a posluchače – atraktivní cestou v čase zpět, do dramatického období přelomu 18. a 19. století.

Ačkoli jsou bitevní ukázky ve Slavkově a Sokolnicích spíš komorního rázu, jejich kouzlo spočívá v tom, že se celé dění odehrává na menším, přehlednějším prostoru, a účinkující bezprostředně po „bitvě“ přicházejí do kontaktu s diváky. Těch se letos v Sokolnicích sešlo kolem tisíce, a nechyběli ani čestní hosté v osobě náměstka hejtmana Jihomoravského kraje Marek Šlapal, starosty Sokolnic Libora Beránka a starosty Slavkova Michal Boudný, který se dokonce účastnil „bojů“ v uniformě francouzského dělostřelce.
Bojová ukázka v Sokolnicích začínala již v 10 hodin dopoledne, aby se po jejím skončení mohli zájemci zúčastnit pietního aktu na nedalekém Prateckém kopci. Zde se v pravé poledne všichni, bez rozdílu uniforem, státní příslušnosti a vyznání, již bůhví pokolikáté, poklonili památce tisíců padlých, jejichž těla, daleko od domova, spočinula v úrodné půdě Moravy.

Autor: redakce, Edgar Pachta
Publikováno: 11.12.2019 9:20:05
Kategorie: Právě vyšlo
Zobrazeno: 41x