Revolver Medusa
Zřejmě v roce 1993, ale určitě v první polovině devadesátých let 20. století se na světovém trhu objevil revolver, který byl – jako řada jiných konstrukcí – prezentován jako revoluční novinka. Umožňoval totiž střílet z jednoho a téhož válce a z téže hlavně na dva tucty různých nábojů ráže 9 mm. Podle výsledků praktických zkoušek však prý bylo možné z této zbraně vystřelit (bez záruky zásahu) až 35 nábojů různých ráží nejen s průměrem střely 9 mm. Nešlo jen o náboje revolverové, které mají nábojnice s okrajem, ale i o náboje pistolové s drážkou. Dnes už tento revolver zajímá jenom sběratele a střelce, kteří by snad chtěli zkusit něco neobvyklého.
Revolvery s válci na pistolové náboje nejsou žádná novinka. Byly známy už více než před stoletím a během let jich existovala řada. Některé se vyrábějí i dnes, nejčastěji na náboje 9 mm Luger nebo 45 Auto. Komory pro pistolové náboje mají buď osazení, o které se opírá ústí nábojnice, nebo se náboje přidržují v měsíčkových držácích – klipech, a konečně existují otočné hvězdy vytahovače, které zaskakují do drážky u dna nábojnice. Těmito způsoby je zajištěno spolehlivé držení náboje při dopadu zápalníku na zápalku.
Avšak tentýž válec, umožňující držení jak revolverových, tak i pistolových nábojů dokonce v různých rážích a střelba těmito náboji z jedné a téže hlavně, to vypadalo na začátku devadesátek jako revoluční myšlenka. Kdyby taková zbraň skutečně dobře fungovala, byla by to vlastně revoluční myšlenka i dnes – tedy pokud by z hlediska použití měla nějaký praktický význam. Revolver Medusa model 47 byl poprvé představen na SHOT Show 1993 a my jsme o něm psali ve Střelecké revui č. 4/1994. Vynálezcem zbraně byl americký konstruktér Jonathan Phillips jr.Údajně řadu let pracoval ve zkušební laboratoři výrobce letadel. První patent na revolver dostal se dvěma spoluautory pod číslem 4,318,239 v roce 1982, avšak ten nejpodstatnější, který se týká Medusy, obdržel až 30. srpna 1994 pod číslem 5,341,587. Bydlel tehdy v Hitchcocku (předměstí Houstonu) v Texasu, ale jako vlastník patentu byla uvedena firma Phillips and Rodgers v texaském Huntsville. Na tu se pak přihlašovaly i další patenty. Jonathan Phillips prý na konstrukci Medusy pracoval víc než deset let. Už v roce 1983 začal prodávat válce jako náhradní soupravy k revolverům Smith & Wesson, ale obchod se mu příliš nedařil. Později se spojil s obchodníkem Rogerem Hunzikerem a založili firmu Phillips & Rodgers; Hunziker měl zřejmě dost peněz.
Phillips v devadesátých letech postupně postavil Medusy s hlavněmi od dvou a půl do deseti palců, ale vyráběly se jen délky 2,5 palce (hmotnost zbraně 0,96 kg), 4ʺ (1,08 kg) a 6ʺ (1,33 kg). Hlavně jsou z chromniklové oceli a tehdy je dodávala známá americká firma Doug Shillen. Vnější průřez měly obdélníkový (21,2 x 29 mm) se zaoblenými hranami. Po celé délce bylo oboustranně pět drážek, které měly estetický účel a snad se daly použít k upevnění montáže pro optiku. Lištu picatinny tehdy ještě neznali.
… Jeden revolver Medusa byl v 90. letech spolupracovníky německého časopisu DWJ testován střelbou s různými náboji a byla při tom posuzována jak jeho funkce, tak rozptyl zásahů na 25 m. Střílelo se s opřenou zbraní vybavenou šestipalcovou hlavní. Nejdřív se zkoušely náboje různých výrobců v rážích 357 Magnum a 38 Special. U většiny pětiranových nástřelek se velikost obrazce rozptylu pohybovala mezi 30 a 40 mm, u nejlepších kolem 25 mm.
Podrobnosti konstrukce Medusy a výsledky zkoušek s dalšími typy revolverových a pistolových nábojů vám nabízí článek Revolver Medusa na stranách 66 až 69 Střelecké revue číslo 7/2024.
Střeleckou revui č. 7/2024 si můžete objednat v tištěné verzi na www.casopisyprovas.cz bez platby za poštovné nebo v el. verzi na www.casopispresinternet.cz