
Smith & Wesson No. 3 s chmurnou historií
V historii tzv. Divokého západu hrály velkou roli revolvery. Hegemonem v jejich prodeji byl v druhé polovině 19. století nepochybně Colt, ale na vyzbrojení strážců zákona, padouchů, indiánů i obyčejných osadníků se podílela spousta menších firem
Společnost Smith & Wesson sice objemem produkce Coltu nestačila, ale stala se zřejmě druhým nejvýraznějším výrobcem tohoto období. Její malé revolvery ve své třídě dominovaly, a když se objevil velký model No. 3, firma vstoupila do vod, kterým dlouho vládl Colt.
Revolvery značek Colt a Remington poskytovaly značný výkon střeliva, avšak nabíjet se daly jen dost pomalu. Britští výrobci se naopak více soustředili na rychlost střelby i přebíjení. Byli první, kdo představil revolvery se spoušťovými a bicími mechanismy SA/DA. Revolvery Webley šly přebít mnohem rychleji než například Colt SAA. Colt pak sice také představil dvojčinný revolver Lightning, jenže až v roce 1877, a navíc se moc nepovedl. Britské revolvery byly obvykle stavěny na náboje s těžkými střelami velkých ráží, ale s nízkou počáteční rychlostí. Měly však malý zpětný ráz, který pomáhal rychlé střelbě.
Smith & Wesson nabídl kombinaci obou přístupů. Revolver No. 3 byl postaven na náboje 44 S&W American nebo výkonnější 44 S&W Russian. Byl sice jednočinný, ale umožňoval rychlé přebití po odemčení a sklopení hlavně s válcem. Bylo to řešení, které se u firmy Smith & Wesson používalo už dlouho, avšak v roce 1870 se poprvé objevilo u výkonnější zbraně vhodné pro boj. Ta samozřejmě okamžitě vzbudila pozornost, i armáda obratem objednala první várku. A třebaže byl S&W No. 3 ve vojenské výzbroji záhy přečíslen Coltovým revolverem Single Action Army, ještě dlouho platilo, že vojáci bojující na prériích používali rychlejší Smith & Wessony. K uživatelům se navíc přidala i ruská a turecká armáda.
Revolvery Smith & Wesson si rychle oblíbily jak ochránci zákona, tak ti, co stáli proti nim. No. 3 měli například John Wesley Hardin, bratři Earpové i Frank a Jesse James. Ostatně ten byl zastřelen stejnou zbraní v rukou Roberta Forda.
Mezi sběrateli bývají populární zbraně s doloženými příběhy, nevyjímaje skutky velmi pochmurného rázu. Nedávno se v aukci objevil revolver S&W No. 3, s nímž měl být údajně zabit Sedící býk.
Tragédii způsobil „indiánský agent“ neboli vládní úředník mající na starost chod rezervace James McLaughlin (1842–1923), který působil ve Fort Yates. Z obavy, že by Sedící býk mohl utéci s příznivci hnutí Tance duchů a podnítit vzpouru, vydal 14. prosince 1890 příkaz k jeho zatčení. Tímto úkolem pověřil poručíka indiánské police Henryho Bullheada. Lakotský náčelník měl být zadržen rychle a tiše za úsvitu následujícího dne….
Autor: Marek Bako